401 milionů za eshop s třemi položkami! Moc nebo málo? A dá se taková věc vyrobit za víkend na hackathonu?


401 milionů korun – tolik bude stát eshop na dálniční známky, ohledně kterého se poslední týden strhla na internetu vášnivá debata. K jeho přesnému zadání nemá veřejnost přístup. I přesto se neustále debatuje, kolik by takový projekt měl vlastně stát.

  • Je 401 milionů za jednoduchý eshop se třemi položkami mnoho peněz?
  • Je 401 milionů za komplexní systém který řeší IT servis dálnic v České republice mnoho?

Primární problém však nakonec není v samotné ceně zakázky, ale v neznámém zadání celého projektu. Jen velmi těžko se bude komukoliv usuzovat zda je 401 milionů mnoho a o kolik je suma přemrštěná. Možná jde o řádově předřazený projekt nebo na rybníček s kapříky zbyl jen nějaký ten drobný desáteček. 

Po pár dnech padl návrh, celý systém vytvořit zdarma a rychle

Osobně hackathony miluji, účastním se jich, i já je někdy pořádám, občas jsem v roli mentora nebo porotce. Sám bych pravděpodobně další víkend “hackoval”, nebýt toho, že v tu dobu mám přednášku v Brně na IT konferenci DevConf. Myslím, že uspořádat hackathon na toto téma je naprosto parádní nápad.

Zvláštní ale je, jakým způsobem se celá věc prezentuje

“Chceme dokázat, jak absurdní je zadat zakázku za 401 milionů, když to pár schopných lidí dokáže udělat za víkend.” 

To, co není “neschopné” ministerstvo schopné vytvořit za 400 milionů korun, vytvoří parta nadšenců za jediný víkend.

Zpráva s titulkem: “Nic místo čtyř set milionů korun? Programátoři chtějí udělat systém dálničních známek zdarma”, se objevuje i na ČT24.

Zkusme se nad tím ale trochu racionálně zamyslet. Vytvářet IT systémy není jednoduché. Je velký nedostatek lidí, kteří to umějí. Často největší složitost spočívá v tom, umět systém propojit s dalšími systémy a integrovat ho do celého procesu – v tomto případě Ministerstva dopravy nebo ŘSD.

To není něco, co by se dalo vytvořit jen tak za víkend, jako zábava z hecu za náklady pár desítek tisíc korun (na režijní náklady, jídlo, prostory,…). Pro takovou věc je potřeba tým profesionálů a práce v délce mnoha měsíců. Ta něco stojí. Velmi pravděpodobně to není 401 milionů, ale také ne 0 nebo několik desítek či set tisíc korun.

V žádném případě nechci obhajovat vládu Andreje Babiše, Vladimíra Kremlíka, ministra dopravy, ani shazovat iniciativu Tomáše Vondráčka, iniciátora hackathonu. Přijde mi super nápad hackathon zorganizovat – rád bych ale do debaty vnesl trochu střízlivější názor.

Nezávisle na téhle kauze píšu sérii článků o hackathonech, kde se snažím do celé problematiky hackathonů vnést trochu jiný pohled, než jen slepé nadšení. Prosím, dívejme se na hackathony jako na akce, kde se dají vyjasnit myšlenky, doladit zadání, naučit se mnoho užitečných věcí, užít kopec zábavy,ba dokonce i něco malého naprogramovat. Rozhodně se na ně ale nedívejme jako na náhradu dlouhodobé profesionální práce.

I přesto všechno si myslím, že hackathon smysl dává. Rozhodně na ně jděte! Nečekejte ale, že vytvoříte systém, kterým ušetříte  Česku 401 milionů korun. Za jeden víkend se klidně můžete naučit základy, jak se vůbec e-shop tvoří nebo se seznámit sezajímavými lidmi. Hackathon může velmi dobře přitáhnout mediální pozornost k netransparentním zakázkám a přispět tak k lepším výběrovým řízením v budoucnu.

Bral bych tento hackathon jako formu happeningu, ne jako reálné řešení. To samozřejmě pro vás i tuhle zemi hodnotu má!

Autor

Pavol Hejný

Milovník technologií, Startuper ve vzdělávání, Programátor a spoluorganizátor mnoha akcí např. CzechFutureTech.